Nedávno jsem se doslechl, jak jeden známý klučina povídal, že u nás v Beskydech prostě není kde vyrazit na kolo (nutno poznamenat, že není z tuoty [vzdálenější čtenáři, rozuměj "odtud"]) a tudíž to tady prý máme s cyklistikou úplně zabité. Dnes v podvečer jsem se vydal na malou projížďku a abych dokázal, že borec zcela určitě nemá pravdu, vzal jsem s sebou i foťák. Jsou to sice jen momentky, ale myslím, že krásu našich hor ilustrují dostatečně.
Cest a cestiček, jako jsou tyhle, najdete na Valašsku stovky, možná tisíce. velkou výhodou je, že po asfaltce nebo penetračce můžete vyjet na kopec a dolů to vzít po první lesní pěšíně, kterou potkáte...
....to se potom fičí do doliny, kamení jen lítá
Cestou lesem pak vnímáte jen kolo, cestu pod ním a jehličím provoněný vzduch. Pokud moc nespěcháte, tak si můžete nechat hlavou honit věci, na které jindy nezbývá čas. No a když dojedete na paseku nebo k nějakému průseku, otevře se Vám výhled do údolí, nebo na protější hřebeny a pak nezbývá, než se kochat.
A pokud budete mít štěstí, potkáte cestou i připomínku zašlých časů, kdy se v máji chodilo zpívat ke kapličkám roztroušeným po kopcích a na loukách se pásly stračeny, které chodily pít k dřevěnému korytu pod žídlem.
....to se potom fičí do doliny, kamení jen lítá
Cestou lesem pak vnímáte jen kolo, cestu pod ním a jehličím provoněný vzduch. Pokud moc nespěcháte, tak si můžete nechat hlavou honit věci, na které jindy nezbývá čas. No a když dojedete na paseku nebo k nějakému průseku, otevře se Vám výhled do údolí, nebo na protější hřebeny a pak nezbývá, než se kochat.
A pokud budete mít štěstí, potkáte cestou i připomínku zašlých časů, kdy se v máji chodilo zpívat ke kapličkám roztroušeným po kopcích a na loukách se pásly stračeny, které chodily pít k dřevěnému korytu pod žídlem.
Tak ještě se někomu zdá, že se u nás nedá jezdit? Osedlejte kolo a vyražte se projet, třeba na těch svých
Žádné komentáře:
Okomentovat